Celý koncept holubníku vznikl v třistatisícovém bavorském městě Augsburg  již v polovině devadesátých let. V únoru 2017 vydal radní Reiner Erben zhodnocující zprávu o úspěšnosti devíti holubníků. Překlad ke stažení zde:

Článek v online magazínu o ptácích -  Avifauna - o užitečnosti městského holubníku 

 https://avifauna.cz/o-holubech-a-lidech-pomozme-holubum-pomuzeme-tim-sobe/

"Městské holubníky představují z mého pohledu bezesporu nejvhodnější řešení korekce populace zdivočelých domácích holubů ve městech a to především z humánních důvodů. Odebrání snůšky ještě před vývojem zárodku a její náhrada za sádrové imitace vajec bezesporu takovým to přístupem je. Všechny ostatní praktikované metody eliminace populací městských holubů jsou v porovnání s tímto řešením horší. V civilizovaném světě se tento přístup již praktikuje a tak považuji za nanejvýš žádoucí, aby se municipality s nimi podrobně seznámily. Bezesporu už teď je možné se vyvarovat některých chyb a volit konstrukčně i obslužně ideální typy holubníků, ale i co nejvhodněji holubníky situovat. Samozřejmě není to zadarmo, nicméně velká města, zvláště ta, která mají historická jádra a řadu cenných památkově chráněných objektů, již dnes nemalé finanční prostředky vynakládají jak na obnovu památek, mnohdy znehodnocených právě agresivním trusem holubů, tak i na samotný odchyt. Finanční prostředky vložené do holubníků by se tak měly vrátit."

S úctou

Petr OREL

senátor za Novojičínsko

místopředseda Výboru pro záležitosti Evropské unie

místopředseda Stálé komise Senátu VODA-SUCHO

vedoucí a předseda organizace ZO ČSOP Nový Jičín - Záchranná stanice a Dům přírody Poodří 

Diplomová práce studentky Univerzity Karlovy v Praze, věnující se obšírně a vědecky všem metodám kontroly holubí populace a jejich efektivitě/neefektivitě a v neposlední řadě také obavám z holubích nemocí. 

Webové stránky pražských kolegů, kteří budou zanedlouho z vlastních zdrojů financovat první holubník v Praze 3.